Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rusko a Kazachstán 2017 na motocyklu,část 8. Domů přes Ukrajinu a Slovensko

30. 8. 2017

30.den : Na hranici jsme přijeli o půl osmé ráno. Opět tu stála hodně dlouhá fronta. Předjeli jsme ji a dojeli k závoře. Mladý ruský pohraničník se zeptal, jaký máme pas. "Český ? Můj dědeček žije v Karlových Varech, jezdím za ním.Jeďte dopředu." Otevřel bránu a my bez problémů asi po hodině přejeli na ukrajinskou stranu. Opět jsme předjeli frontu, od veksláka vyměnili nějaké peníze.

Ukrajinští pohraničníci nás odstavili bokem, sebrali nám pasy, fotili motorku i nás ze všech stran. Na naše dotazy odpovídali, že se nic neděje,že to je speciální kontrola bikerů. Po necelé hodině nás pustili dál.227.jpg

Ukrajina nás uvítala krásnou asfaltkou, obdělanými poli, hezkou benzínkou. Jen benzín se nám zdál drahý, 22 korun za litr.

15 500 km na cestě jsme oslavili kávičkou uvařenou mezi poli.

260 km do Kyjeva je pro nás brnkačka. Průjezd Kyjevem je však masakr. Nemají obchvat, tak se jede centrem po několikaproudé silnici plné aut a semaforů. To by taky šlo. Jenže značení odboček je na poslední chvíli a prý to je hrůza i s navigací. Nezabloudili jsme, do nikoho jsme nenarazili, a vyrazili na  západ směrem na město Lvov ( z Kyjeva "pouhých" 500 km).  Místy dálnice, místy silnice, kamiony. Cesta odsypá a pořád je na co se dívat a co mlsat na benzínce nebo v obchodu.237.jpg

Někde před Rivnem jsme zabočili do vesnice a jali se hledat spaní. Domorodec nám doporučil místo. Jenže tam měla piknik velká ukrajinská rodina. Následovalo pohoštění, poprvé se tu opravdu vydatně pila vodka...Ještě než odjeli, přišel Domorodec a donesl nám na večeři plov a zeleninu. 230.jpgUkrajinci jsou stejně pohostinní jako Rusové smiley.

Zvládli jsme za den 709 příjemných km.

31.den, 3.7.jsme pokračovali do Lvova. Netušili jsme, že jedeme jen 100 km od Zborova, kde se den předtím slavilo 100.výročí bitvy, ve které poprvé vystoupili čs.legionáři.

Ve Lvově jsme byli, takže jsme toto krásné město objeli po obchvatu a vydali se na Podkarpatskou Rus po hlavní silnici na Mukačevo. Byla to 2.krajinově nejhezčí část cesty (po výletu od Bajkalu do pohoří Sajany). Za poslední roky se změnila kvalita silnice i budov kolem ní. Usoudili jsme, že je to také za peníze, které Ukrajinci vydělávají u nás.

Ve Svaljavě jsme odbočili na Perečin. Do letoviska Poljana vede krásná  asfaltka. Dál už začala ta klasická Podkarpatská Rus - rozbitá silnice, která se v sedle na chvíli změnila v kamenitou cestu, původní domky, koňské povozy... Některé domy byly také tady opravené, občas měly plastová okna.242-zkratka-na-bocni-hranici.jpg

Jezdíme sem 19 let a rádi pozorujeme postupné změny k lepšímu.

Každý ví, že hranici je třeba překročit ne v Užhorodu, ale ve vesnici Malyj Bereznyj. Tady před námi bylo jen jedno auto a pak - Slovensko. 

Z Ubly jsme překrásnou krajinou zabočili do Nové Sedlice, kde jsme se potkali s kamarády Buchtíky a Recmíky a strávili s nimi večer. 247-v-ulici-se-loucime.jpgOni spali v hotelu, my pod přístřeškem na návsi. Drželi jsme ruské parametry - 645 km.

32.den  byl ve znamení přejezdu Slovenska. Zánovní dálnice z Prešova do Liptovského Mikuláše je zážitek. Krásná stavba vede krásnou krajinou. Dříve jsme se jí vyhýbali - zbytečně. Také provoz byl minimální,a to bylo úterý.248-vychodni-slovesko.jpg

V Lipťáku nám to nedalo a odbočili jsme na Oravu a Kysúce. U L.Mary jsme potkali v protisměru dva Dněpry - Radka a Frantu s Danou. Zamávali jsme si, v koloně se nedalo zastavit.

V zacpané Čadci jsme v protisměru potkali dva harleye. Dodatečně jsme zjistili, že to je  i Zdeněk a Iva od Opavy. Oni nás poznali.

Po 442 km jsme dorazili ke kamarádům do Jablunkova a strávili s nimi pěkný večer. Před spaním volal Radek - Byli jste to v tom Lipťáku vy ? Nemůžeme se shodnout. Byli, svět je plnej kamarádů. 

33.den jsme na benzínce potkali bavoráckou partu z Polska. Jeli na sraz BMW do Ga-Pa.Když jsme řekli, co máme za sebou, docela zírali. Prohlídli si naše pneu Mitas a ptali se, kde jsme je měnili.  "Nikde, mají najeto přes 17 000 km": Opět zírali.

Po 230 km jsme dojeli domů. Přijel za námi kamarád Zdeněk, co nás vyprovázel před téměř pěti týdny. A to je vše.253-nase-trasa.jpg

Více fotek je ve fotoalbu, Cesty na motocyklech,  rok  2017.

Celkem nás tato cesta přišla na 35 000 Kč

(víza, benzín, pojištění, servis motorky, pneu, jídlo,vstupné...).