Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rusko a Kazachstán na motocyklu v roce 2017,část 1. Z Brna za Moskvu

19. 7. 2017

Část 1. - Z Brna za Moskvu, 3.-6.června 2017, 2364 km.

Na ruskou hranici, 1423 km

Nejkratší a nejrychlejší cesta do Moskvy vede přes Polsko a Bělorusko. Aby se nemuselo vyřizovat běloruské vízum, jezdí se přes Polsko,Litvu a Lotyšsko.1-vyjizdime--.jpg

Do Ostravy nás doprovodil kamarád Zdeněk, dál jsme jeli sami. Ne tak úplně, míjeli jsme se s desítkami Harleyů s finskou SPZ, vraceli se ze srazu HD z Pasohlávek.

Z Varšavy jezdíme do Augustova pěknou krajinou jižně od Mazurských jezer, spáváme za městem Lomža. Z Augustowa jsme jeli pralesem a přes krásný Augustowský kanál do Vilniusu. Cestou nás potěšilo, že konečně do Litvy (následně i do Lotyšska) už neexistuje hraniční kontrola. Peníze také nejsou třeba měnit, platí se tam eury.

12 km za Vilniusem je jeden ze středů Evropy. 2-vjizdime-do-vychodni-evropy.jpgOpustili jsme tam západní Evropu a zamířili na pár dní do Evropy východní.

V Zarasai jsme na parkovišti poprvé potkali ruské kamiony. To jsme ještě netušili, že jich celkem budou stovky, možná i nějaký tisíc.

V Rezekne jsme poprvé viděli směrovku do Moskvy. Kousek před ruskou hranicí jsme se za městem Ludza utábořili. Zatím jsme jeli pěknými a nám známými místy. To ráno skončilo.3-na-moskvu.jpg

Ruská hranice

U Lotyšů jsme projeli rychle, před ruskou stranou hranice jako vždy byla fronta. Chlapík v uniformě nás poslal,ať frontu předjedeme. U okénka  odbavení nás zablokoval zájezd francouzských důchodců v obytňácích. Po 1,5 hodině jsme stanuli na ruské půdě.

První ruské kilometry

Zima a déšť, to byl první den v Rusku. Nezahřála nás ani skutečnost, že benzín tu mají jen za 16 korun. Podle Rusů ještě nikdy tak drahý nebyl. 

 První město na trase je daleko a jmenuje se Veliki Luki. Cedule hlásá, že je to Město vojenské slávy. Na přelomu let 1942 a 1943 tu bojovalo 100 000 Rusů (dnešní počet obyvatel) a 20 000 Němců. Výsledek: 30 000 mrtvých Rusů, 17 000 mrtvých Němců, 3 000 německých zajatců. Je co slavit ?

V dešti nás spíše zajímá, kde tu mají banku. Musí se jet asi 2 km po silnici lemované omšelými domy, skladišti a pneuservisy do centra. Tam je prospekt (ulice) Lenina jako v každém ruském městě a skoro jediná neomšelá budova je Sberbank. Bez poplatku jsme vyměnili 200 dolarů. Rubl je dnes 40 haléřů. Kde jsou ty (komunistické) časy, kdy se za rubl platilo 10 korun. Jsou pryč a jsme za to rádi.

Nejen město, ale i lidi nám přišli smutní a šediví. Rádi jsme vypadli a jeli do podmáčených lesů hledat suché místo na spaní.

Zabočili jsme podle šipky kempink,odbočili do lesa doprava k jezeru a u stříšky 4--noc-v-tajze.jpgpostavili stan. Aspoň na nás při vaření nepršelo.

Ráno začal 4.den a přišel borec s ceníkem s tím, že máme zaplatit 500 rublů.

Za co? Tamhle prý je kadibudka a hadice vyvěrající ze smetiště je voda. Když prý nezaplatíme, bude to muset platit on, šéf nás  viděl. Při placení jsme zjistili, že mladík nikdy neslyšel o zemi jménem Česká republika.

Na benzínce jsme potkali německého důchodce na BMW 650. Jeho železné kufry a zelené vaky vypadaly, že pamatují bitvu u Stalingradu.5-nemec-na-benzince.jpg                         Za devět dní má scuk       s kámoši v Kyrgyzstánu a pak jedou společně na Bajkal. 

"My všichni milujeme své město Zubcov", hlásá nadpis na paneláku. Za tímto městem skončila tajga ,občas se objevila podmáčená louka, začalo tu být trochu živěji na silnici. 100 km před Moskvou se ze silnice stala dálnice s minimálním provozem. Hlavními účastníky provozu byly motocykly jedoucí v protisměru. Češi a Poláci se vraceli ze srazu Nočních vlků,  který se o víkendu konal v Moskvě. Dost nás to množství udivilo.

Po 50 km jízdy po dálnici jsme odbočili na "severní obchvat" Moskvy. Města Klin a Dmitrov byla totálně ucpaná, předjížděli jsme, kde se dalo. Dál to bylo klidnější. Poprvé jsme nakoupili v obchodě u rakety, která poctivě složila v armádě 48 let. 7-prvni-nakup.jpgPoprvé jsme se dozvěděli, že jsme "molodci",poprvé jsme byli vyfoceni na mobil. Lidi už tu nebyli tak zasmušilí jako den předtím.

S Moskvou za zády jsme pokračovali na východ. Po 50 km nás čekala mnohakilometrová fronta u semaforu. Práce na silnici. Celá řada se předjet nedala, tak jsme se kus vrátili a našli si suché místečko na kraji chatové osady. Ráno přijel na kole správce areálu a začal nám nadávat : "Tady se nesmí stanovat". "Promiňte, za hodinu odjedeme". "Odkud jste ? Iz Čechii? Znaju, českoruská družba, molodci, nespěchejte, nic se neděje..." Podal nám ruku a sdělil : "U vás je dobře. Rusko je bědnoje. Všichni naši politici kradou. Putin ne, ten je dobrý, ale ti pod ním".9-moskva-je-za-nami.jpg

Místo včerejší zácpy jsme v devět ráno ostudné místo projeli plynule. Ale to už patří do druhé části reportáže - Od Moskvy za Ural.