Sobota 30. března 2013   Vyrážíme - 5 bavoráků a 7 lidí - přes Německo, Francii a Španělsko do severozápadní Afriky. Tam pojedeme přes Maroko, Západní Saharu a Mauretánii do Senegalu a cíle cesty - Dakaru a k Růžovému jezeru, kde končívala slavná rallye Dakar. O své cestě se budeme snažit na tomto místě průběžně informovat.

 Sobota 6. dubna 2013
Zdravíme ze státu Západní Sahara. Máme za sebou 5000 km. Spíme v bivaku prvních ročníků Rallye Paris-Dakar. První africký den nám nepršelo. 

Pátek 12. dubna 2013, 18:11
Včera večer jsme dojeli k Růžovému jezeru. Za sebou máme 7300 km a 13 dni v pohybu. Jsme v kempu, pijeme kafčo a koukáme na místo, kde stávala dojezdová rampa Rallye Paris-Dakar. Zdravíme všechny, Jana a Jirka

Středa 17.dubna 2013, 11:54
Po šesti dnech opouštíme Senegal. Byli jsme v Dakaru, na safari, kde nás provázela Češka Pavla, v Toube, poutním muslimském místě. Ve vnitrozemí bylo 46 supňů Celsia. Teď se vracíme do Mauretánie. Zatím je za námi 8000 km. Jana a Jirka

 Sobota 20. dubna 2013, 00:10
Velké ahoj ze Západní Sahary: Právě jsme sem dorazili z Mauretánie; kam se nemá jezdit, protože tam kradou bílé turisty.Jak je vidět,nás nikdo neukradl,i když jsme dnes poprvé spali všichni na  poušti mimo civilizaci. Turisti se kradou taky tady na Západní Sahaře, ale nezabíjejí se, jen se používají jako rukojmí pro vyjednávání o osvobození země z marocké okupace. Podle domacich jsou totiz okupovani Marokem. Ale nebojte se o nas;na silnicich jsou hlidky policie a vojaku a vsechny kazdou chvilku  kontroluji.Uz jsme tady i v Mauretanii odevzdali asi 35 fisu;coz jsou ofocene pasy.
Jak uz vite;cilovou zemi byl Senegal: Zeme zelenejsi a bohatsi nez Mauretanie. 4 noci jsme stravili u Ruzoveho jezera kousek od Atlantskeho oceanu.Zadna divocina;ale turisticke centrum plne prodavacek a prodavacu ruznych suvenyru: Hlavni slovicko tady bylo kadu,to je darek:Daji ti kadu naramek a ocekavaji;ze nakoupis hromady suvenyru. Nasi spolucestovatele fakt nakoupili za desitky euro.Tahle mena tady funguje: Taky umej rict My job;i kdyz neumej psat: Znalost anglictiny vrcholi slovem after;to kdyz je zahanis;at daji pokoj: Jinak se ve vsech zemich;co projizdime;mluvi francouzsky, tady v Zapadni Sahare i spanelsky, jejich to byla kolonie: Od Růžového jezera  jsme jeli na nas navrh do toho tepleho vnitrozemi s domky ze slamy .Vyhuble deti s nadutymi brisky jsme nepotkali; fakt jsme mile prekvapeni byli ze zivotni urovne a relativni cistoty. Vsude se sviti uspornymi zarovkami: Senegal je taky dobra zeme pro chlapy: Muzete tu mit tri zeny.Nas sef v kempu ma dve a chtel by mit jeste jednu v Cesku; Casem se cernosky zacaly libit i Jirkovi: Jinak do kontaktu s zenskymi krome otravnych prodejkyn  většinou neprijdete;druzi se jen chlapi: 

Ze Senegalu do Mauretanie a dal jsme jeli asi 100 km po piste a pisku: Lucka sebou parkrat sekla a rozbila sklo na svetlometu. Bylo vecer k nepoznani opraveno plastem z flasky od vody: Zatim jediny defekt:.

Mauretanska islamska republika je chuda zeme;ale na Indii nema. Hlavne je to sama poust,ve ktere ziji lide: V jednom pristavu asi 6 zenskych jedlo ryzi s jakousi omackou;priyzvali me.Bylo to docela dobry;nez jsem si vsimla;ze ta pani;co mi pujcila lzicku;ji tu ryzi ze stejneho hrnce svoji cernou spinavou rukou: Tak jsem radsi podekovala a odesla:

Zapadni Sahara je taky sama poust,min obydlena nez ta mauretanska: Martocky kral ji chce osidlit a stavi tu satelitni mestecka a krasnou silnici a dotuje cenu benzinu na 20 kc v prepoctu;ale stejne se sem nikomu nechce:V kazde hospode je tu televize a v ni jediny program: fotbal.Taky nas jeden mistni kolik oslnil.Poznal vsechny vlajecky na nasem bavoracku krome Gibraltaru a Kosova;ty nemaji sve fotbalove tymy: Jinak znalost existence Ceska je miziva;snad jen jeden vzdelany Senegalec vedel;ze kapitl je Praha. Jo a jeden Mauretanec;ze mame prezidenta Gorbacova.

Mame za sebou 9 000 km s cestou pres Liberec pro oblecky Rockway;ktere skvele slouzi. Pred sebou 2 500 km v aFRICE A PRES 3 000 v Evrope: Poprve jedeme na Mitaskach a je to ok. Stejne je to s olejem;poprve s Repsolem misto Castrolu a nemusime dolivat:

Lidi tady jsou uzasni. Treba dnesni noc. Jarda Sima a Lucka s Danem sli spat do hotelu: My s Ondrou a Katkou do stanu: Predstavte si . na nadvoricko upravene mezi jinym hotelem a restauraci; s peknym evropskym zachodem;vedle sebe motorky ;a nic za to nechteji. A tak to je casto. 

Uz me tu vyhazuji z verejneho internetu;tak se vsichni mejte;zase se ozveme:Sorry za preklepy.Na arabske klavesnici se dost blbe pise: Jana; Jirka, patek snad 19.dubna; 21.den na ceste.

 Pátek 26. dubna 2013, 11:04
Zdar, jsme 2000 m vysoko v Marockém Atlasu. Už jsme jen 3 motorky. Včera jsme jeli horský přejezd po kamení a potkali lidi z doby kamenné. Pokračujeme horami k Evropě. Jana a Jirka

Neděle 28. dubna 2013, 01:03
Posledni pozdrav z Afriky: Tady v Maroku je jeste sobota vecer; u vas nedele po pulnoci:Nachazime se v poslednim marockym mestecku pred spanelskym uzemim v Africe,mestem Ceutou;odkud zitra po 26 africkych dnech odplujeme zpet do Evropy: 

Posledni dny v Maroku byly moc pekne;hory; dnes off roadova vlozka v cedrovem pralese s opicemi;makaky berberskymi: A pak prejezd krajinou pripominajici Beskydy sem ke Stredozemnimu mori: No Beskydy;az na to prave dozravajici obili a sady s pomeranci.

 Za tohle africke dobrodruzstvi vdecime Jardovi Simovi. Motorkari vedi;kdo to je. Pro nemotorkare . Je to cestovatel;dobrodruh;novinar a tahle cesta je jeho 12.mototour do Dakaru. O vse,co za ty roky objevil a poznal;se s nami vsemi podelil,taky o zazitky z drivejsich cest i z novinarske ucasti na Rallye Dakar: I kdyz treba vsechno nebylo; jak jsme si predstavovali; jsme moc radi;ze nas vzal s sebou.

Zitra nas tedy ceka Evropa:Tam se oddelime a poslednich 3 000 km domu pojedeme sami .Jarda s Ondrou a Katkou maji jeste nejaky svuj program a taky budou pelasit rychleji a treba i do noci; to my az tak nemusime. Tak na, drzte palce; at v poradku dojedeme. Pak doplnime fotky a podrobnejsi zazitky. Jana a Jirka 

Sobota 4.května    Včera jsme se po 36 dnech vrátili domů. První a poslední den byly věnovány návštěvám kamarádů. 3 000 km z Algercias (to je vedle Gibraltaru) do Plzně jsme ujeli za 4 dny. Byla to nakonec docela dobrodružná cesta. Po noci na pláži Středozemního moře  jsme přijeli ke Granadě a všude bylo bílo od sněhu, nejen na třítisícové Sierra Nevadě. Měli jsme dvě varianty cesty domů - do Murcie a přes Valencii a Barcelonu, tedy teplejší cestou kolem moře. Jenže tudy jsme jeli sem a přece platí naše : "Tulák se nevrací" - tedy pokud to není nezbytně nutné jako   třeba v Mauretánii. Další cesta vnitrozemím Španělska nabízela zimu a sníh a tudy jsme se vydali. Do Madridu a kus za něho to šlo, byla jen "zima". V pět odpoledne byly dva stupně, začalo pršet a padla mlha. Asi 80 km před Zaragozou jsme to zapíchli pod mandloní u borového lesa a pokračovali ráno. Zima a déšť pokračovaly. Ještě v Zaragoze se nabízela varianta jet do Barcelony, ale my ji nevyužili a drsně v mlze vyrazili do Pyrenejí. V posledním tunelu už protijedoucí auta neměla zapnuté mlhovky a za ním - sluníčko, modrá obloha. Hory se nám odměnily za statečnost.

 Přesun přes Španělsko je jedna velká radost. vedle placených dálnic existuje hustá síť nových neplacených,po kterých skoro nikdo nejezdí. Přesun přes Francii mimo placenou dálnici,to je jiná. Nekonečné množství kruháčů ( jsou však většinou moc krásně vyzdobené). Průjezdy přes vesničky. Bohudík přes města se může zadarmo po dálnicích. Při naší oblíbené cestovní rychlosti 90 km/hodinu sledujeme život kolem silnice, změnu hnědých plemen krav za plemena bílá, spotřeba klesá někam k 5,2 litrům na sto kilometrů. Obě noci ve Francii byly moc příjemné - stan u starého poctivého větrného mlýnu i na kraji vesničky pod zříceninou. Čtvrtý den nás čekalo 200 km ve Francii a pak přejezd Německa po dálnici. A nakonec kamarádi v Plzni a v pátek Olga a Fanda v Lužné u Rakovníka. Cestou z Prahy do Brna nás chytl poslední intenzívní lijavec s mlhou a trval 150 km.  Tak jsme si říkali, to by bylo blbý zrovna tady mít nějakou nehodu :-)

Shrnutí : Cesta měla hodně nej a taky hodně prvenství. NEJ : Byla to naše nejdelší společná cesta z hlediska doby trvání :Z Brna do Brna celých 36 dní.Taky podle najetých kilometrů,ujeli jsme 15 425 km (dle našeho tachometru). Kupodivu cesta byla i "nejmastňáčtější" - tolik návštěv občerstvovacích zařízení (slovo hospoda budí úsměv,když tam nemají pivo) a nocí  v civilizaci (i když až na dvě ve vlastním stanu)  jsme na žádné jiné cestě nezažili. Taky motocesta nejdražší,stála nás cca 2100 euro. Nejvyšší  byla také průměrná spotřeba benzinu 5,69 litrů na 100km, když jsme pak jeli sami domů,měli jsme naši běžnou spotřebu 5,45 l (a to jsme po dálnicích hodně spěchali). CO BYLO POPRVÉ:Poprvé jsme byli na cestě s lidmi,které jsme znali  jen zcela zběžně.Poprvé pod "vedením"někoho jiného téměř bez možnosti něco ovlivnit.Poprvé ve třech zemích.Jarda Šíma poprvé dojel do Dakaru  s tak početnou skupinou (7 lidí,5 motorek). Poprvé to byly samé BMW. Poprvé přijela na vlastní motorce česká žena, konkrétně Lucka.Poprvé dojela na motorce do Dakaru česká důchodkyně (Jana) ! Poprvé byla spojka mezi Marockými soutěskami projeta na motorkách se spolujezdci (my a Ondra s Katkou) a poprvé byl absolvován terénní průjezd marockým cedrovým pralesem.

 A to je vše. Ve fotoalbu jsou komentované fotky,tak si je užijte.

.